Město Kladno - metropole Středočeského kraje
Naše škola se nalézá nedaleko centra Kladna, největšího města Středočeského kraje. Kladno má podle posledních dostupných údajů 72 354 obyvatel a rozkládá se na rozloze 3 696 hektarů, v průměrné nadmořské výšce 400 m n.m.
Kladno má velmi výhodnou dopravní pozici. Nachází se ve vzdálenosti 22 km na severozápad od Prahy a jen 16 km od mezinárodního letiště Praha - Ruzyně. V blízkosti Kladna vedou dvě důležité rychlostní silnice a dálnice, které spojují Prahu s Karlovými Vary a Chomutovem. Významné je také silniční spojení s Berounem a Příbramí. Velmi dobrou pozici má i železniční doprava. Kladno propojuje železniční uzel mezi Prahou a severními Čechami.
Základní údaje o našem městě
- Počet obyvatel: 72354
- Počet čísel popisných: 8.655
- Počet městských částí: 6
- Rozloha území: 3.696 ha
- Hustota osídlení: 1958 obyvatel na km2
- Geografická poloha: 50°08'30“ severní šířky 14°06'00“ východní délky
- Průměrná nadmořská výška: 400 m n.m.
- Roční průměrná teplota: 8°C
- Roční průměrné množství srážek: 450-500 mm
- Nejvýše položené místo ve městě: les Propadník při výjezdu na Smečno – 430 m n.m.
- Nejníže položené místo ve městě: Vrapice, pod haldou – 283 m n.m
- Mapa města Kladna: klasická, letecká
Velká soutěž o našem městě pro žáky naší školy
Od ledna do prosince 2014 probíhala na naší škole soutěž "Znáš město Kladno?". Žáci měli možnost odpovídat každý měsíc na pětici otázek, které se týkaly vždy jedné historické pamětihodnosti města Kladna. Žáci získávali za každou odpověď 2 body, podle odpovědi získali 2, 1 nebo žádný bod.
V prosinci skončila dějepisná soutěž „Znáš své město, Kladno?“ Během kalendářního roku 2014 se žáci mohli seznámit s vybranými historickými budovami a sousošími Kladna. Účast byla hojná a účastníky soutěž očividně bavila. Důkazem toho může být první místo, které obsadili hned tři žáci, již ze 100 možných bodů získali 88 bodů. Výherci byli oceněni sladkou odměnou.
- 1. a 2. kolo - zadání, 1. a 2. kolo - výsledky
- 3. kolo - zadání, 3. kolo - výsledky
- 4. kolo - zadání, 4. kolo - výsledky
- 5. kolo - zadání, 5. kolo - výsledky
- 6. kolo - zadání, 6. kolo - výsledky
- 7. kolo - zadání, 7. kolo - výsledky
- 8. kolo - zadání, 8. kolo - výsledky
- 9. kolo - zadání
- Celkové výsledky soutěže
Historie Kladna
První písemná zpráva o existenci Kladna pochází od známého kronikáře Václava Hájka z Libočan. V jedné ze svých prací píše o vpádu Lučanů do vnitrozemí. Těm se mimo jiná místa připletlo do cesty i Kladno a zle to s ním tehdy dopadlo. Krajinu poplenili a mnoho lidí zahynulo. Podle jeho záznamu se to mělo stát v polovině 10. století. Je-li to pravda mělo by Kladno být staré přes tisíc let. Ale kronikář Hájek neproslul hodnověrností.
Hájkův údaj potvrzují i církevní záznamy, kterým se říká Libri Erectionum. Jsou to knihy se zápisy o zakládání far a jiných církevních beneficí. Jedna z nich obsahuje záznam, podle kterého, koncem 10. století, stál ve vsi Kladno kostel Nanebevzetí Panny Marie a byl kostelem farním.
Záznamy kronikáře Hájka i v Libri Erectionum se časově shodují. Kladno tedy vzniklo mezi 9. a 10. stoletím, což je stáří úctyhodné.
Kladno bylo porostlé lesy a byly zde menší osamocené selské usedlosti. Většinu jich měl ve svém držení zemanský rod Kladenští z Kladna. O počátku tohoto rodu se neví nic, ani o jejich jménu. V dávných dobách bývalo zvykem, že vládnoucí rody přijímaly jméno po místě, kde vládly. Nebo zase opačně byla tato místa pojmenována po jejich majiteli.
Zmínka o vzniku názvu je v otevřené anglické encyklopedii Wikipedia vysvětlena v souvislosti s lesnatou polohou se slovem „kláda“. Za vlády tohoto rodu kladenské panství velmi rostlo. Byl to rod velmi podnikavý a poslední z tohoto rodu pan Zdeněk z Kladna uměl majetek nejen shromažďovat, ale i dobře využít. Před svou smrtí odkázal pan Zdeněk celý svůj rozsáhlý majetek panu Oldřichu ze Žďáru, který s ním byl spřízněn po přeslici. Závěť pana Zdeňka z Kladna byla zachována a je to velmi zajímavý dokument. Je v ní souhlas krále Vladislava. V této závěti jsou zmíněny i názvy míst, které existují dodnes: Knovíz, Cvrčovice, Motyčín. Žďárští zde hospodařili 130 let.
V roce 1561 bylo Kladno povýšeno na město a to byla v jeho historii velmi významná událost. Pro město a jeho občany to představovalo důležitý mezník v historickém vývoji. Rozvíjel se obchod s ostatními městy. O tento rozvoj se zasloužil Jiřík ze Žďáru a proto zaujímá v historii města významné místo.
Po rodu Žďárských měli město v držení Martincové. Panství Martinců představovalo nejrozsáhlejší komplex na území dnešního Kladenska. V roce 1705 koupil Kladno mnišský řád benediktínů z Břevnovského kláštera, v jehož držení pak Kladno zůstalo až do roku 1848. Touto událostí končí éra šlechticů.
Objevení uhlí
Kladno žilo dlouhá léta životem zemědělského poddanského života. Událost, která obrátila život Kladna naruby, bylo objevení zdroje uhlí v jeho okolí. První zprávy jsou z počátku druhé poloviny 15. století. Nejstarší písemná zpráva o zjištění uhlí na Kladensku pochází ze 6. května 1463 a je uložena v originále v pražském kapitulním archivu, ve které bylo dáno právo dobývání „hořlavého kamene“ třem pražským měšťanům.
Protože uhlí na místě nálezu vyvěralo až na samý povrch a s jeho těžením nebyly žádné zkušenosti, dobývalo se zpočátku primitivním způsobem. Jednoduše se odkopala vrchní vrstva zeminy a odkryté uhlí se po nakopání odváželo v kolečkách na složiště. Snad aby vrchnost nemohla být zkrácena na výtěžku, byla u „drahocenného doloviska“ zřízena hlídací služba.
Uhlí bylo tehdy novota a k té měli lidé vždycky nedůvěru. Těžba uhlí byla sice zahájena, ale odbyt byl nevalný. Objevená vrstva uhlí směřovala stále více do země. Jeho povrchový způsob těžení se stával stále obtížnější. A proto se brzy přešlo k dolování štolovému.
Štolový způsob dobývání uhlí se postupně uplatňoval i na jiných nalezištích. Ale i od něho se brzy ustoupilo, neboť hlouběji uložené vrstvy uhlí si vynutily jiný způsob těžby. Bylo to dobývání hlubinné, i když daleko primitivnější, než jaké známe dnes.
V roce 1836 byl na dole „Ludmila“ instalován první parní stroj. Postupně přibývaly další stroje a zároveň rostl i počet dolů např. Ferdinand, Mayrau, Theodor, Ronna, Engerth, Thinnfeld.
Současnost Kladna
Struktura města se začala na konci 20. století výrazně měnit. Hutní výroba byla utlumena a také těžba černého uhlí byla ukončena. Nově vznikající podniky řadíme spíše k lehkému průmyslu. V současnosti se město snaží změnit označení „černého“ Kladna v město lehkého průmyslu, zeleně, sportu a hudby. Důkazem je ocenění nejvyšší cenou v soutěži „Město v souladu s požadavky Evropské unie“ (2000). Chloubou města se stalo nejen znovuobnovené městské muzeum, ale i nově zrekonstruované kladenské Sletiště, které je využíváno k účelům mezinárodních atletických mítinků, jichž se účastní např. i naši přední desetibojaři olympijský vítěz Roman Šeberle a Tomáš Dvořák.
Významné stavby a památky
Radnice
Vystavěná v letech 1897 - 1898 v novorenesančním slohu, ozdobená sochou rytíře od Antonína Poppa. Obřadní síň je zdobena triptychem, znázorňující alegorii hornictví a hutnictví. Radnice je nyní sídlem orgánů Statutárního města Kladna a Magistrátu města Kladna.
Mariánské sousoší
Téměř deset metrů vysoké pozdně barokní dílo postavené podle návrhu K. I. Dientzenhofera z let 1739-41 pod patronací břevnovského opata. Nachází se na místě, kde původně stával pranýř.
Kaple svatého Floriána
Původně zde stávala nemocnice pro chudé panské služebníky, který byl založen v roce 1610. Zajímavě koncipovaná stavba postavená v barokním slohu dle návrhu K. I. Dientzenhofera, jejíž půdorys tvoří kružnice, do níž je vepsán čtverec. Architektem navržený objekt má v půdorysu kříž se středem ohraničeným osmihranným prostorem pod kopulí. Ta má průměr 8,9 m a je zaklenutá ve výšce 16,2 m. Základní kámen kaple byl položen roku 1751, stavba dokončena a slavnostně vysvěcena až roku 1872.
Budova bývalé lékárny U České koruny
Založena roku 1884, přestavena do novorenesanční podoby v roce 1891, zdobená bohatou sgrafitovou výzdobou podle návrhu Mikoláše Alše.
Kašna se sochou sv. Jana Nepomuckého
Kašna se sochou sv. Jana Nepomuckého byla postavena na hlavním kladenském náměstí v roce 1706 jako jeden z dokladů nepomucenské úcty ještě před jeho oficiálním svatořečením.
Gymnázium
Secesní stavba z let 1903-1905. V její kapli byly před transportem do koncentračních táborů internovány ženy a děti z nacisty vypálené obce Lidice u Kladna. I nadále sídlo gymnázia.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Původně se zde nacházela stavba gotického kostela z 50. let 14. století. Po několika přestavbách byla v letech 1897-1899 vystavěna trojlodní novorománská bazilika s věží. Nový kostel byl slavnostně vysvěcen 6. června 1900.
Příroda
Na území města se nachází 9 parků: park Trilobit, park na náměstí Svobody, zámecká zahrada s medvědáriem, Dvořákovy sady, park na náměstí Sítná, park u gymnázia, park v Bezručově ulici, lesopark Lapák a lesopark Bažantnice. Více informací naleznete na oficiálním webu Kladna.
Sport a volný čas
Děti mají ve volném čase možnost využívat mnoho sportovních zařízení v Kladně. Mezi nejoblíbenější patří Aquapark v Kladně-Rozdělově, v letních měsících je otevřené letní koupaliště. Dále mají k dispozici moderní sportovní halu, městský atletický stadion Sletiště, městský zimní stadion, hokejovou arénu, tenisové kurty, lanový park, bruslařskou dráhu, trampolínový park a finskou saunu. Děti tak mají široký prostor pro sportovní aktivity a své koníčky.
Více informací o otevírací době či vstupném naleznete na oficiálních stránkách Kladna.
Jan Werich pravil, že je dobře, když je někdo odněkud.
My jsme z Kladna!