V rámci hodin tělesné výchovy a rozloučení se žáky 9. ročníku jsme uspořádali turistický kurz do Jizerských hor a Krkonoš. Vedoucí akce byla paní učitelka Cífková a dále tým doplnili paní učitelka Kohoutová a pan učitel Jánský.

Celkem se na kurz přihlásilo 20 žáků, kteří si mysleli, že jsou sportovně zaměření, mají rádi turistiku, přírodu a chtějí zažít nějaké dobrodružství a získat nové zážitky.

Vše začalo ve středu 9. 6. 2010 ráno na vlakovém nádraží v Kladně. Vlakem jsme jeli přes Kralupy nad Vltavou, Neratovice a Turnov až do Liberce. A odtud už celou cestu pěšky.

 

1. den - "Rozcvička"

V Liberci jsme si nakoupili zásoby a vydali se téměř přes celý Liberec pěšky do Lidových sadů u zoologické zahrady. Odtud začínají turistické trasy Jizerských hor. Náš první cíl byl Bedřichov. Celou cestu jsme šli po červené stezce a skoro celou cestu do kopce. Krátkou zastávku jsme měli v České chalupě, kde jsme se občerstvili, a šli dál. V Bedřichově jsme měli nocleh v penzionu Eva, který se nachází ve spodní části, takže jsme prošli ještě půlkou Bedřichova. Zde nám uvařili večeři a šetřili jsme síly na další den.

Celkem jsme za první den ušli 11,5 km.

 

2. den - "Den D"

Po snídani jsme vyrazili z penzionu Eva opět nahoru do Bedřichova, kde jsme v potravinách doplnili zásoby a nakoupili i večeři a snídani na další den. Všichni jsme věděli, že tento den bude nejnáročnější. Čekala nás nejdelší trasa. Museli jsme přejít celé Jizerské hory až do Harrachova v Krkonoších. Navíc bylo tropické počasí, což je sice fajn, ale ne když máte jít tak daleko a nést si veškeré vybavení na cestu, které činilo u některých i přes 10 kg.

Z Bedřichova jsme šli po žluté na Novou louku, která je v blízkosti Bedřichovské přehrady. Odtud jsme šli po modré přes Blatný rybník, Kristiánov, Rozmezí, Čihadla až k Jizeře. Většina tohoto úseku je do kopce, ale ocitnete se na hřebenech Jizerských hor, v překrásné přírodě a máte nádherný výhled do okolí.

Po modré značce jsme šli dál až na Smědavu, kde nás čekal oběd a hodinový odpočinek před druhou částí cesty.

Ze Smědavy jsme šli po cyklistické stezce č. 22 k chatě Jizerka přes rašeliniště Jizerka a kolem Bukovce. Z chaty Jizerka pak po červené značce kupodivu opět do kopce k Jizerce Mořina, kde byla další přestávka. Tady nám už trochu docházely síly, ale všichni jsme byli odhodláni, že dojdeme až do cíle. Z Mořiny jsme šli dál po červené údolím řeky Jizery, přímo podél hranic s Polskem, až na odbočku na Harrachov. Ještě jsme museli vylézt kopec do Harrachova a byli jsme skoro v cíli. Hodně z nás si sáhlo do svých rezerv, ale po celou dobu vládla výborná nálada a atmosféra, vzájemně jsme se podporovali a něktěří překvapili sami sebe, co všechno dokážou.

V Harrachově jsme měli pronajatou chalupu, kde jsme relaxovali, udělali si večeři a po masážích paní učitelky Cífkové šli spát.

Celkem jsme druhý den ušli 34 km.

 

3. den - "Odpočinek"

Třetí den jsme nikam nespěchali. Věděli jsme, že nás čeká "jenom" přechod přes Čertovu horu z Harrachova do Rokytnice nad Jizerou, a tak jsme si trochu přispali. Po snídani byl volný program a vaření oběda.

Po obědě jsme vyrazili k lanovce na Čertovu horu. Ta nás vyvezla nahoru, kde jsme opět měli překrásný výhled na Harrachov a jeho okolí.

Z Čertovy hory jsme šli po modré stezce do Studenova a odtud po zelené, a pak po žluté na dolní náměstí v Rokytnici nad Jizerou. Zde jsme se ubytovali a šli na večeři do penzionu Anna, kde jsme si pochutnali na francouzských bramborách a zmrzlinovém poháru.

Celkem jsme třetí den ušli 8,5 km.

 

4. den - "Návrat"

Poslední den jsme vyšli od sportovní haly TJ Spartak, kde jsme nocovali, na dolní náměstí, kde jsme si koupili snídani a další jídlo a pití na cestu. Odtud jsme pokračovali po tzv. zimní cestě a napojili se na modrou značku, která nás dovedla až na železniční stanici Rokytnice nad Jizerou.

Odtud jsme jeli vlakem přes Martinice v Krkonoších, Chlumec nad Cidlinou a Prahu až do Kladna, kde náš výlet skončil.

Čtvrtý den jsme ušli celkem 4 km.

 

Celkově hodnotíme celý kurz velmi pozitivně. Žákům se podle jejich reakcí líbil a hodně si ho užili. Vyzkoušeli si, co všechno dokáží a někteří možná i sami sebe překvapili. Zjistili, co do hor potřebují a bez čeho se na pár dní obejdou. Uměli si navzájem pomáhat, podporovat se a vytvořit příjemnou skupinku lidí, která se po celou dobu příjemně bavila a to i ve chvílích, kdy docházely síly.

Vzhledem k tomu, jak tento kurz probíhal, je velmi milé říct, že se tito žáci v přírodě a nejspíš i v životě neztratí a budou se o sebe umět dobře postarat!

13. června 2010