Klasifikační řád školy

Vypracovali: Mgr. Šárka Vostarková, RNDr. Zuzana Kohoutová a předsedové metodických orgánů školy

 

Schválili: Mgr. Šárka Vostarková a pedagogická rada dne 24. 8. 2009

Poslední aktualizace: 20. 8. 2009

Platnost: od 3. 9. 2007

 

Obsah

  1. Úvod
  2. Pravidla hodnocení a klasifikace žáků
  3. Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci
  4. Zásady klasifikace prospěchu
  5. Klasifikace chování
  6. Výchovná opatření
  7. Klasifikace a hodnocení žáků s vývojovými poruchami
  8. Výstupní hodnocení
  9. Komisionální a opravné zkoušky
  10. Klasifikační pokyny pro žáky studující v zahraničí
  11. Ukončení základního vzdělání
  12. Další ustanovení

1. Úvod

Základní vzdělávání vede k tomu, aby si žáci osvojili potřebné strategie učení a na jejich základě byli motivováni k celoživotnímu učení, aby se učili tvořivě myslet a řešit přiměřené problémy, účinně komunikovat a spolupracovat, chránit své fyzické i duševní zdraví, vytvořené hodnoty a životní prostředí, být ohleduplní a tolerantní k jiným lidem, k odlišným kulturním a duchovním hodnotám, poznávat své schopnosti a reálné možnosti a uplatňovat se spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při rozhodování o své další životní dráze a svém profesním uplatnění (školský zákon § 44).

Učitelé Základní školy a Mateřské školy Kladno, Zd. Petříka 1756 přistupují k průběžnému hodnocení vzdělávacích činností žáka s vědomím motivační funkce hodnocení a jeho formativní funkce. Jako přirozenou součást hodnocení rozvíjejí sebehodnocení a vzájemné hodnocení. V hodnocení výsledku vzdělávání berou na zřetel úroveň dosažených cílů základního vzdělávání, jak jsou uvedeny ve školském zákoně, rámcovém a školním vzdělávacím programu.

2. Pravidla hodnocení a klasifikace žáků

Právní vymezení

Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání.

Hodnocení výsledků vzdělávání žáků

§ 51 školského zákona

  1. Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení; za 1. pololetí lze místo vysvědčení vydat žákovi výpis z vysvědčení.
  2. Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm (dále jen „klasifikace“), slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady.
  3. Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka. Škola, která hodnotí slovně, převede pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání slovní hodnocení do klasifikace.
  4. U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě vyjádření a doporučení specializovaného zařízení a žádosti zákonného zástupce žáka.
  5. V posledním roce plnění povinné školní docházky vydá škola žákovi výstupní hodnocení (bod 8) o tom, jak žák dosáhl cílů vzdělávání stanovených v § 44. V pátém a sedmém ročníku základního vzdělávání vydá škola výstupní hodnocení žákovi, který se hlásí k přijetí ke vzdělávání ve střední škole.

Stupně klasifikace a hodnocení

Prospěch žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech je klasifikován těmito stupni:

  • 1 – výborný
  • 2 – chvalitebný
  • 3 – dobrý
  • 4 – dostatečný
  • 5 – nedostatečný

Při hodnocení žáka se na prvním stupni použije pro zápis stupně hodnocení číslice, na druhém stupni se použije slovní označení stupně hodnocení.

Chování žáka je klasifikováno těmito stupni:

  • 1 – velmi dobré
  • 2 – uspokojivé
  • 3 – neuspokojivé

Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni:

  • a) prospěl(a) s vyznamenáním
  • b) prospěl(a)
  • c) neprospěl(a)

Žák je hodnocen stupněm:

  • a) prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než číslicí 2 – chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnocení stupněm velmi dobré.
  • b) Prospěl(a), není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný, nebo odpovídajícím slovním hodnocením.
  • c) Neprospěl(a), je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu  5 – nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením.

Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni:

  • a) pracoval(a) úspěšně
  • b) pracoval(a)

3. Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci

  1. Podklady pro hodnocení a klasifikaci získávají vyučující zejména: soustavným diagnostickým pozorováním žáků, sledováním jeho úkonů a připravenosti na vyučování, různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové atd.), kontrolními písemnými pracemi, popřípadě praktickými zkouškami uvedenými ve školním vzdělávacím programu, analýzou různých činností žáka, konzultacemi s ostatními vyučujícími, popřípadě dalšími odborníky (lékař, PPP apod.), rozhovorem se žákem a jeho zákonnými zástupci.
  2. Žák 1. až 5. ročníku ZŠ musí mít z každého předmětu alespoň dvě známky za každé pololetí, z toho nejméně jednu za ústní zkoušení.

  3. Žák 6. až 9. ročníku musí mít:

    • a) z matematiky a českého jazyka alespoň 8 známek za každé pololetí, z toho nejméně jednu za ústní zkoušení; každé čtvrtletí získává známku ze čtvrtletní písemné práce
    • b) z cizího jazyka alespoň 6 známek za každé pololetí, z toho nejméně jednu za ústní zkoušení a nejméně jednu za písemnou samostatnou práci
    • c) z fyziky, chemie, zeměpisu, dějepisu a přírodopisu nejméně 3 známky za každé pololetí, z toho nejméně jednu za ústní zkoušení a jednu za samostatnou písemnou práci
    • d) z ostatních předmětů alespoň 2 známky za každé pololetí, z toho nejméně jednu za ústní zkoušení a nejméně jednu za písemnou samostatnou práci
  4. Zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy, nepřípustné je individuální přezkušování po vyučování. Výjimka je možná jen při diagnostikované vývojové poruše, kdy je tento způsob doporučen ve zprávě psychologa. Za získání dostatečných podkladů odpovídá vyučující příslušného předmětu. Výjimkou jsou situace, kdy časté, opakované či dlouhodobé absence nebo omluvy žáka znemožní této povinnosti dostát. Známky získávají vyučující průběžně během celého klasifikačního období.
     
  5. Vyučující oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodní, poukáže na klady a nedostatky. Po ústním vyzkoušení oznámí vyučující žákovi výsledek hodnocení okamžitě, výsledky hodnocení písemných prací oznámí žákovi do 7 dnů.
     
  6. Kontrolní písemné práce rozvrhne vyučující rovnoměrně na celý školní rok. Čtvrtletní písemnou práci mohou žáci konat pouze jednu za den.
     
  7. Vyučující je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka. V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá tento klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy.  .
     
  8. Třídní učitelé zajistí zapsání známek z jednotlivých předmětů, udělená výchovná opatření a další údaje o chování žáka, jeho pracovní aktivitě a činnosti ve škole za 1. i za 2. pololetí do katalogových listů po schválení pedagogickou radou. Po tomto úkonu není možné provádění žádných oprav.
  9. Klasifikační stupeň určí vyučující, který vyučuje příslušnému předmětu. Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Stupeň prospěchu se neurčuje pouze na základě průměru z klasifikace za příslušné období. Ten je jedním z ukazatelů pro určení výsledné známky. Při dlouhodobějším pobytu žáka mimo školu (lázeňské léčení, léčebné pobyty, dočasné umístění v ústavech atd.) vyučující respektuje známky žáka, které škole sdělí škola při instituci, ve které byl žák umístěn; žák se znovu nepřezkušuje.
  10. Vyučující dodržují zásady pedagogického taktu, zejména neklasifikují žákyze zameškaného učiva ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden (pokud se nejedná  o absenci z důvodů rodinné dovolené). Účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotit to, co umí. Vyučující klasifikuje jen probrané učivo, zadávání nového povinného učiva k samostatnému nastudování a následnému zkoušení v celé třídě není přípustné, před prověřováním znalostí musí mít žák dostatek času k naučení, procvičení a zažití učiva.

4. Zásady klasifikace prospěchu

  1. Při hodnocení, průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi.
  2. Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici.
  3. V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný stupeň za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě.

  4. Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do tří skupin.

    • A. předměty s převahou teoretického zaměření
    • B. předměty s převahou praktického zaměření
    • C. předměty s převahou výchovného zaměření

A. klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření

  1. Převahu teoretického zaměření mají jazykové, společenskovědní a přírodovědné předměty.

  2. Při klasifikaci těchto předmětů se zejména sleduje:

    • a) ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů
    • b) kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti
    • c) schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí
    • d) kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost
    • e) aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim
    • f) přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu
    • g) kvalita výsledků činnosti
    • h) osvojení účinných metod samostatného studia

  3. Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

    • Ø Stupeň 1 (výborný)

      Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky, které je schopen samostatně odhalovat a korigovat. Je schopen samostatně studovat vhodné texty.

    • Ø Stupeň 2 (chvalitebný)

      Žák ovládá požadované poznatky, {akta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Drobných chyb a nepřesností se dopouští pouze ojediněle a opravuje je samostatně. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.

    • Ø Stupeň 3 (dobrý)

      Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojených požadovaných poznatků., faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede korigovat pouze za pomoci učitele. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností, při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští většího množství drobnějších chyb, nedostatků a nepřesností nebo jedné až dvou chyb závažných. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele.

    • Ø Stupeň 4 (dostatečný)

      Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojených požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností, při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti.

    • Ø Stupeň 5 (nedostatečný)

      Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat.

B. klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření

  1. Na základní škole se jedná o předměty "praktické činnosti" (pěstitelství, vaření, technické práce).

  2. Při klasifikaci se hodnotí zejména:

    • a) vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem
    • b) osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce
    • c) využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech
    • d) aktivita, samostatnost, tvořivost, iniciativa
    • e) kvalita výsledků činnosti
    • f) organizace vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti
    • g) dodržování předpisů o BOZP a péče o životní prostředí
    • h) hospodárné využívání surovin, materiálu, energie, překonávání překážek v práci
    • i) obsluha a údržba laboratorních zařízení a pomůcek, nástrojů, nářadí a měřidel

  3. Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

    • Stupeň 1 (výborný)

      Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce; dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závažnějších nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí. Hospodárně využívá suroviny, materiál, energii. Vzorně obsluhuje a udržuje laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla. Aktivně překonává vyskytující se překážky.

    • Stupeň 2 (chvalitebný)

      Žák projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky, které je samostatně schopen odhalovat a korigovat. Účelně si organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti při práci a stará se o životní prostředí. Při hospodárném využívání surovin, materiálů a energie se dopouští malých chyb. Laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla obsluhuje a udržuje s drobnými nedostatky. Překážky v práci překonává s občasnou pomocí učitele.

    • Stupeň 3 (dobrý)

      Žák projevuje vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem s menšími výkyvy. Za pomoci učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají častější nedostatky, které koriguje pouze za pomoci učitele. Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti při práci a v malé míře přispívá k tvorbě a ochraně životního prostředí. Na podněty učitele je schopen hospodárně využívat suroviny, materiály a energii. K údržbě laboratorních zařízení, přístroj, nářadí a měřidel musí být částečně podněcován. Překážky v práci překonává jen s častou pomocí učitele.

    • Stupeň 4 (dostatečný)

      Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem. Získané teoretické poznatky dovede využít při praktické činnosti jen za soustavné pomoci učitele. V praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb, které i za pomoci učitele koriguje obtížně a nepřesně. Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky. Práci dovede organizovat za soustavné pomoci učitele, méně dbá o pořádek na pracovišti. Méně dbá na dodržování předpisů o bezpečnosti při práci a o životní prostředí. Porušuje zásady hospodárnosti využívání surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů, nářadí a měřidel se dopouští závažných nedostatků. Překážky v práci překonává jen s pomocí učitele.

    • Stupeň 5 (nedostatečný)

      Žák neprojevuje zájem o práci a vztah k ní, ani k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky. Nedokáže postupovat při práci ani s pomocí učitele. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují předepsané ukazatele. Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o ochraně zdraví při práci a nedbá na ochranu životního prostředí. Nevyužívá hospodárně surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů a nářadí, nástrojů a měřidel se dopouští závažných chyb.

C. klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření

  1. Převahu výchovného zaměření mají výtvarná výchova, hudební výchova a zpěv, tělesná a sportovní výchova, rodinná výchova, občanská výchova aj.
  2. Žák s částečným uvolněním nebo úlevou doporučenou odborným lékaře se klasifikuje s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu.

  3. Při klasifikaci se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí:

    • a) stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu
    • b) osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace
    • c) poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti d) kvalita projevu
    • d) vztah žáka k činnostem a zájem o ně
    • e) estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice ostatní společnosti
    • f) v tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka všeobecná tělesná zdatnost, výkonnost, péče o vlastní zdraví

  4. Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

    • Stupeň 1 (výborný)

      Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně je rozvíjí. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný, přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě.

    • Stupeň 2 (chvalitebný)

      Žák je v činnostech aktivní, převážně samostatný. Využívá své osobní předpoklady, které úspěšně rozvíjí. Jeho projev je esteticky působivý, originální a má jen menší nedostatky. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky. Má zájem o umění, estetiku, tělesnou zdatnost a život kolem sebe.

    • Stupeň 3 (dobrý)

      Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu a život kolem sebe.

    • Stupeň 4 (dostatečný)

      Žák je v činnostech málo. aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malý zájem a snahu.

    • Stupeň 5 (nedostatečný)

      Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je většinou chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci a život kolem sebe.

5. Klasifikace chování

  1. Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli. Rozhoduje o ní ředitelka školy po projednání na pedagogické radě.
  2. Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel chování (školní řád) během klasifikačního období.
  3. Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka; účinnosti předešlých kázeňských opatření.
  4. Škola hodnotí a klasifikuje žáky za jejich chování v době vyučování. Poruší-li žák mimo vyučování zásadním způsobem pravidla společenského a lidského chování, zaujmou učitelé vůči takovému chování etický postoj a využijí žákova pochybení k pedagogickému působení na žáka, případně na další žáky. Pedagogové se v tomto smyslu nezříkají povinnosti podporovat rodinu ve výchově k vytváření návyků a postojů, které vedou ke společensky hodnotnému chování.

Stupeň 1 (velmi dobré)

Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení vnitřního řádu školy. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit. V jeho chování je zřetelná slušnost, respektování ostatních, takt, zdvořilost, ohleduplnost.

Stupeň 2 (uspokojivé)

Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a ustanoveními vnitřního řádu školy. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo vnitřnímu řádu školy, popřípadě se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele nebo důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob.

Stupeň 3 (neuspokojivé)

Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopouští se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že jimi vážně ohrozí výchovu, bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla i přes důtku ředitelky školy se dopouští dalších závažných přestupků.

6. Výchovná opatření

§ 31 školského zákona:

1. Výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření. Pochvaly, jiná ocenění a další kázeňská opatření může udělit či uložit ředitelka školy nebo školského zařízení nebo třídní učitel. Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem druhy kázeňských opatření a podmínky pro udělování a ukládání těchto kázeňských opatření a podmínky pro udělování a ukládání těchto dalších kázeňských opatření a pochval nebo jiných ocenění.
2. Zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči pracovníkům školy nebo školského zařízení se vždy považují za závažné zaviněné porušení povinností stanovených tímto zákonem.

Pochvaly

  1. Ředitelka školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci.
  2. Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci.

Napomenutí a důtky

Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit:

  • a) napomenutí třídního učitele – uděluje třídní učitel za tři zápisy v žákovské knížce,  které se týkají nepřipravenosti na výuku, porušení školního řádu a dalších zápisů
  • b) důtku třídního učitele – uděluje třídní učitel za další tři až pět zápisů v žákovské knížce. Rozpětí zápisů a posouzení jejich závažnosti je zcela v jeho kompetenci.
  • c) důtka ředitele školy – uděluje ředitelka škol po schválení pedagogickou radou za častější zapomínání pomůcek, potřeb, žákovské knížky, závažnější přestupky proti školnímu řádu a počet zápisů překročil svým součtem udělení NTU a DTU.

Další opatření k výchovným opatřením:

  • Ředitelka školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění  nebo uložení napomenutí, důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci.
  • Udělení NTU, DTU a DŘŠ je zapsáno žákovi do žákovské knížky a současně je předáno zákonným zástupcům na předtištěném formuláři, kdy rodič podepsanou kopii kázeňského opatření vrací k rukám třídního učitele.
  • Vše je prokazatelným způsobem zapsáno do elektronického katalogového listu. Příloha je očíslována a uložena.

7. Klasifikace a hodnocení žáků s vývojovými poruchami

  1. U žáka se smyslovou nebo tělesnou vadou, vadou řeči, prokázanou specifickou vývojovou poruchou učení nebo chování se při jeho hodnocení a klasifikaci přihlédne k charakteru postižení. Vyučující respektují doporučení psychologických vyšetření žáků a uplatní je při klasifikaci a hodnocení chování žáků, volí vhodné a přiměřené způsoby získávání podkladů.
  2. Žákům, u nichž je diagnostikována specifická porucha učení, je nezbytné po celou dobu docházky do školy věnovat speciální pozornost a péči. Se souhlasem Krajského úřadu Středočeského kraje, zřizuje škola, specializované třídy pro tyto žáky.
  3. Pro zjišťování úrovně žákových vědomostí a dovedností volí učitel takové formy a druhy zkoušení, které odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá porucha negativní vliv. Kontrolní práce a diktáty píší tito žáci po předchozí přípravě. Pokud je to nutné, nebude dítě s vývojovou poruchou vystavováno úkolům, v nichž vzhledem k poruše nemůže přiměřeně pracovat a podávat výkony odpovídající jeho předpokladům.
  4. Vyučující klade důraz na ten druh projevu, ve kterém má žák předpoklady podávat lepší výkony. Při klasifikace se nevychází z prostého počtu chyb, ale počtu jevů, které žák zvládl.
  5. Klasifikace je provázena hodnocení, tj. vyjádřením pozitivních stránek výkonu, objasněním podstaty neúspěchu, návodem, jak mezery a nedostatky překonávat.
  6. Žáci, u kterých je diagnostikována dyslexie nebo dysortografie, mohou být se souhlasem rodičů a na základě doporučení PPP a podáním žádosti ředitelce školy během celého jejich vzdělávání hodnoceny z mateřského a z jiných jazyků slovně (a to jak v průběhu školního roku, tak na pololetním a závěrečném vysvědčení). U žáků s diagnostikovanou dyskalkulií platí totéž pro matematiku a další předměty, kde výsledky mohou být touto poruchou ovlivněny. Žáka lze hodnotit slovně (průběžně i na vysvědčení) po dohodě s rodiči a odborníkem prakticky ve všech předmětech, do nichž se porucha promítá. Jakmile žák překoná nejvýraznější obtíže, je vhodné postupně přecházet k běžné klasifikaci. Klasifikovat lze i známkou s tím, že se specifická porucha žáka vezme v úvahu a odrazí se v mírnější známce. Při uplatňování všech těchto možností postupují vyučující velmi individuálně, s využitím všech dostupných informací, zejména informací s odborných vyšetření a ve spolupráci s rodiči a výchovným poradcem.
  7. Ředitelka školy může povolit, aby pro žáka se specifickou poruchou učení bylo na základě žádosti zákonných zástupců a na základě doporučení PPP, popř. jiného odborného pracoviště vypracován individuální výukový plán, který je žákovi závěrem vyšetření doporučen. Tento individuální výukový plán se může částečně lišit od výuky v daném postupném ročníku, přitom však bude poskytovat žákovi v příslušných předmětech ucelené a žákům zvládnutelné základy. Individuální plány mají charakter smlouvy mezi vedením školy, vyučujícími a rodiči žáka. Vypracovávají se podle příslušného metodického pokynu čj.: 13 710/2001-24 ze dne 6. 6. 2002. Výsledky žáka se každé pololetí slovně hodnotí.
  8. Všechna navrhovaná pedagogická opatření se projednávají s rodiči a jejich souhlasný či nesouhlasný názor je respektován.
  9. Při hodnocení se přístup vyučujícího zaměřuje na pozitivní výkon žáka, a tím na podporu jeho motivace k učení, namísto jednostranného zdůrazňování chyb.

8. Výstupní hodnocení

  1. Hlavním obsahem výstupního hodnocení je vyjádření o dosažené úrovni vzdělávání ve struktuře vymezené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. Dále výstupní hodnocení žáka obsahuje vyjádření o možnostech žáka a jeho nadání, předpokladech pro další vzdělávání nebo uplatnění, chování žáka v průběhu povinné školní docházky a dalších významných skutečnostech ve vzdělávání žáka.
  2. Výstupní hodnocení se vydává žákovi na konci prvního pololetí školního roku, v němž splní povinnou školní docházku. Výstupní hodnocení se vydává žákovi na konci prvního pololetí také v pátém a sedmém ročníku, jestliže se hlásí k přijetí ke vzdělávání ve střední škole. V případě podání přihlášky k přijetí do oboru vzdělávání, v němž je jako součást přijímací řízení stanovena rámcovým vzdělávacím programem talentová zkouška, je žákovi vydáno výstupní hodnocení do 30. října příslušného roku.

9. Komisionální a opravné zkoušky

  1. Má-li zástupce žáka pochybnosti o správnosti klasifikace v jednotlivých předmětech na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 dnů ode dne, kdy bylo žákovi vydáno vysvědčení, požádat ředitelku školy o jeho komisionální přezkoušení. Je-li vyučující daného předmětu ředitelka školy, může zástupce žáka požádat o komisionální přezkoušení krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem.
  2. Komisi pro komisionální přezkoušení a opravné zkoušky jmenuje ředitel školy. V případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitelka školy, jmenuje komisi krajský úřad.

  3. Komise je tříčlenná a tvoří ji:

    • a) předseda, kterým je ředitelka školy, popřípadě jím pověřený učitel
    • b) zkoušející učitel, který je vyučujícím daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu
    • c) přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání
  4. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním a vyjádří se slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení.
  5. Ředitelka školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení.
  6. O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy.
  7. Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení. Žák je povinen svou nepřítomnost omluvit lékařským potvrzením.
  8. Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitelka školy v souladu se školním vzdělávacím programem.
  9. Žáci devátých ročníků a žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky.
  10. Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu  stanoveném ředitelem školy. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou  zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální.
  11. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví,  neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín  opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák  zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do 9. ročníku.

10. Klasifikační pokyny pro žáky studující v zahraničí

  1. Žák může plnit povinnou školní docházku podle § 38 školského zákona také

    • a) ve škole mimo území České republiky
    • b) ve škole zřízené při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu ČR
    • c) ve škole zřízené na území ČR právnickou osobou se sídlem mimo území ČR nebo fyzickou osobou, která je cizím státním občanem, a nezapsané do školského rejstříku, v níž ministr školství, mládeže a tělovýchovy povolil plnění povinné školní docházky
    • d) v evropské škole působící na základě Úmluvy o statutu Evropských škol 124a) (dále jen evropská škola)
  2. Pokud žák nemůže v zahraničí plnit povinnou školní docházku způsobem uvedeným v odstavci 1, písmeno a nebo b, plní povinnou školní docházku formou individuální výuky.
  3. Žák, který plní povinnou školní docházku tímto způsobem, je zároveň žákem naší školy.
  4. Zákonný zástupce žáka je povinen oznámit řediteli školy předpokládanou dobu plnění povinné školní docházky mimo území České republiky, adresu místa pobytu žáka v zahraničí a adresu školy v zahraničí. Zákonný zástupce žáka je povinen přihlásit žáka do školy uvedené v odstavci 1 písm. a), b) nebo d) nejpozději do dvou týdnů po příjezdu žáka do země pobytu.
  5. Žáci, kteří plní povinnou školní docházku ve škole uvedené v odstavci 1 písmeno a až c a způsobem uvedeným v odstavci 2, konají zkoušky z vybraných předmětů ve škole uvedené v odstavci 3 nebo ve škole při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu ČR. Zkoušku mohou konat každé pololetí, nejdéle však za období dvou školních roků. Zkouška je komisionální a řídí se vyhláškou 48/2005 Sb. ze dne 18. ledna 2005.
  6. Ve všech ročnících koná žák přezkoušení z oboru Český jazyk a literatura stanoveného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. V posledních dvou ročnících prvního stupně ze vzdělávacího obsahu vlastivědné povahy, který se vztahuje k České republice ze vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět, který je stanoven Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.
  7. Na druhém stupni ze vzdělávacího obsahu, který se vztahuje k České republice vzdělávacího oboru Dějepis a ze vzdělávacího obsahu, který se vztahuje k České republice vzdělávacího oboru Zeměpis, stanovených Rámcovým vzdělávacím programem.

11. Ukončení základního vzdělání

§ 54 školského zákona

  1. Dokladem o dosažení základního vzdělání je vysvědčení o úspěšném ukončení devátého, popřípadě desátého ročníku základního vzdělávání. Toto vysvědčení je opatřeno doložkou o získání stupně základního vzdělání.
  2. Žák, který úspěšně ukončil základní vzdělávání, nebo žák, který splnil povinnou školní docházku a nepokračuje v základním vzdělávání, přestává být žákem školy 30. června příslušného školního roku. Žák, který splnil povinnou školní docházku a koná opravnou zkoušku nebo bude hodnocen v náhradním termínu, je žákem školy do termínu konání těchto zkoušek, pokud mu nebylo povoleno opakování ročníku. Žák, který byl přijat ke vzdělávání na střední škole, je považován za žáka základní školy do 31. srpna příslušného školního roku.

§ 55 školského zákona

  1. Žák, který po splnění povinné školní docházky nezískal základní vzdělání, může po splnění podmínek stanovených tímto zákonem a na základě žádosti zákonného zástupce žáka pokračovat v základním vzdělávání, nejdéle však do konce školního roku, v němž žák dosáhne osmnáctého roku věku.
  2. Žákovi se zdravotním postižením může ředitel školy ve výjimečných případech povolit pokračování v základním vzdělání do konce školního roku, v němž žák dosáhne dvacátého roku věku. V uvedených případech, pokud jde o přípravu na výkon povolání nebo pracovní činnosti, spolupracuje ředitel školy s příslušným úřadem práce.

12. Další ustanovení

Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáka:

  1. Sebehodnocení je přirozenou součástí procesu hodnocení.
  2. Žáci jsou navykáni na situace, kdy hodnocení pedagogem, skupinou či jiným žákem bude předcházet sebehodnocení, s nímž bude vnější hodnocení konfrontováno.
  3. Sebehodnocení žáka s argumentací zpravidla předchází hodnocení pedagogem s argumentací.
  4. Pedagog vede žáka k dovednosti sebehodnotit ve smyslu jeho zdravého sociálního a psychického rozvoje.

Z § 15 vyhlášky o základním vzdělávání

Při hodnocení žáků, kteří nejsou státními občany České republiky a plní v České republice povinnou školní docházku se dosažená úroveň znalostí českého jazyka považuje za závažnou souvislost podle odst. 2 a 4, která ovlivňuje výkon žáka. Při hodnocení těchto žáků ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatury určeného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání se na konci tří po sobě jsoucích pololetí po zahájení docházky do školy v České republice vždy považuje dosažená úroveň znalosti českého jazyka za závažnou souvislost podle odst. 2 a 4, která ovlivňuje výkon žáka.

Mgr. Šárka Vostarková
ředitelka školy